Macura

 [hana-code-insert name=’strnky‘ /]

MacuraDrazí redaktoři,

 
Vím, že jsem si to za pondělní akci dost u Vás pokazil, tak se pokusím aspoň trochu to napravit.
Někteří to o mě už ví, ale jsem takový badatelský typ člověka a pokud chce člověk nějakou věc vyzkoumat, tak se musí pohybovat špíše na okraji věci, prostě jít po hraně, pak se totiž lépe vidí to, co je uprostřed. V praxi to znamená, že třeba v takových situacích nechávám tak trochu záměrně průchod určitým emocím, abych viděl, jaká je reakce druhé strany a tak lépe porozuměl její psychologii. Jinými slovy dávám záležitost do krajních poloh, aby pak poznatky k následné analýze byly co nejlepší. Jsem fyzik a tam se u každé analýzy vychází z krajních poloh, udělají se rovnice a hledá se model, který odpovídá danému chování. Podobně postupuji při zkoumání sociálních vazeb a chování určitých lidí.
 
A te už mám nějaké výsledky bádání neboli analýzy té pondělní situace, můžete posoudit sami:
 
Tady je analýza:
 
Celá ta situace by se dala přirovnat například tomuto modelové příkladu:
Představme si jednoho vesničana, který maluje hrníčky a jednou za čtvrt roku je ve městě trh s domácími potřebami a do toho města jede jenom jednou za den autobus. Ten vesničan má ale jeden problém: Příbuzní majitele dopravní společnosti, která vlastní autobus ho nemají rádi, závidí mu ty malované hrníčky a nepřejí mu zdar. A tak vesničan tuší problém a tak k autobusu jde v bundě s kapucí, aby nebyl moc poznat. Před autobusem položí tašky s hrníčkami a jde si k řidiči koupit lístek. ten mu ho ochotně prodá. Vesničan si myslí, že už má vyhráno a jde si pro ty tašky. V tom se však objeví příbuzní majitele dopravní společnosti, postaví se před dvěře autobusu a jen tak stojí a nechtějí ho pustit dál. Vesničan začne argumentovat, že má platný lístek a že má právo nastoupit, ale to mu nepomůže. Začne se ho zastávat řidič autobusu, že má koupený lístek, ale nedělá to dost razatně, protože ví, že jsou to příbuzní majitele. Vesničan ví, že další trh s hrníčky bude až za čtvrt roku a jestli teď nenastoupí tak nic neprodá. Začne být neskutečně naštvaný a začne se agresivně cpát do autobusu, ale nepodaří se mu to. Tu si toho všimnou ostatní cestující a začnou si celou situaci nahrávat na mobil a říkají si: Co je to tam za blázna, co tam dělá takový povyk, ještě že tam jsou ti dva a nedovolí mu nastoupit. Kdo ví, co by tady dělal. A mnozí z těch cestujících, co neměli příbuzné majitele společnosti rádi si teď řeknou: To jsou ale správní chlapi a ten druhý je úplný blázen.
 
Jak tuto situaci pojmenovat: Je to SCHVÁLNOST. Tento typ lidí dělá skryté schválnosti. Ostatní lidi to nevidí, vidí jen ten výsledek a ten je proti tomu, komu je ta schválnost udělaná.
 
Tak nějak to bylo i v mé situaci. Byla po delší době příležitost mluvit s člověkem, který mě nejprv požádal o pomoc a pak mluvil veřejně o mě neskutečně zlé věci a výmysly. Každého normálního člověka to přirozeně bolí a ne málo a hledá cestu, jak to vyřešit. Takže mi byla SCHVÁLNĚ vzata možnost si pořešit tuto bolest na duši.
 
Takže celkově do mého seznamu připisují tyto znaky chování těchto lidí: Schválnosti v kritickým momentech, škrcení, omezováno osobní svobody.
A ještě jeden detail: Snad všem je jasné, že vymýsly, že chodím někde kolem jejího baráku jsou úmyslné výmysly. Patři to kategorie :uměle vytvářených strašáků“. Tady bych poprosil když tento blábol pouštíte na veřejnost, tak mi prosím dejte prostor se hájit. Děkuji. Připojuji také můj poslední leták.
 
Mějte se všichni hezky
 
S pozdravem
 
Mgr. Zdeněk Macura
[hana-code-insert name=’seznam text‘ /]

Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Komentáře

komentářu

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno