Informační věk – i tak by se dala charakterizovat dnešní doba. V porovnání s předchozími generacemi jsme mnohonásobně více informováni, to ale ještě neznamená, že jsme informováni lépe. Vše se samozřejmě změnilo s příchodem internetu. Počet informací, kterým jsme denně vystavováni, vzrostl a zvýšila se rovněž rychlost šíření zpráv. A jak se měnil svět médií, měnila se i samotná společnost. Ta si na neustálý přísun obrovského množství aktuálních informací natolik zvykla, že dokonce nátlakem zpětně ovlivňuje média. A místo toho, aby si média vzájemně konkurovala ve kvalitě zpráv, konkurují si v rychlosti jejich publikací. To vše se bohužel děje na úkor kvality.
Hoaxy se množí a jejich smyslem je i kliknout na reklamu
Dnes již proto nejsou výjimkou takzvané hoaxy, nebo chcete-li, novinářské kachny. Tak se označují podvodné či klamné zprávy, které jsou ovšem v dnešní době velmi dobře konzumovány a navíc se šíří rychlostí blesku. Mezi nejznámější „kachny“ z posledních let patří například zpráva o popravě strýce Kim Čong-una, který byl údajně zaživa roztrhán zdivočelými psy, informace varující před přepasterovaným mlékem či před pomeranči napuštěnými krví infikovanou virem HIV. To je jen zlomek zpráv, které byly následně označeny jako hoax. Obecně se má za to, že tyto „kachny“ jsou nejčastěji způsobeny šířením informací z neověřených zdrojů, nebo se jedná o žertovné zprávy, v horších případech poté vznikají za účelem zastrašení společnosti. Alespoň tak je to tedy dnes interpretováno.
Je hoax nebezpečný nástroj ?
Pravda ovšem je, že hoax je nástrojem daleko mocnějším a může se stát silným prostředkem k ovlivnění společnosti po celém světě. Jako příklad si vezměme již zmíněné pomeranče s HIV. Podle této zprávy z roku 2015 odhalila celní služba v Chorvatsku infikované pomeranče z Libye a jako důkaz byla přiložena i fotografie. Vzápětí však zpráva byla označena za hoax, a možnost nákazy tímto způsobem byla vyloučena s odůvodněním, že vir HIV není schopen přežít dlouho mimo lidské tělo. Bez ohledu na pravost informace se jednalo o zprávu pro média velice atraktivní. Samozřejmě bychom mohli souhlasit s tvrzením, že se jedná pouze o klamnou zprávu a jediným důvodem její publikace je zastrašení společnosti. Pokud bychom však zašli více do hloubky, mohli bychom uvažovat, že byla zpráva zcela úmyslně zkonstruovaná z ekonomických důvodů – například aby odradila obchodní řetězce od obchodu s Libyí. Protože se jedná o stát zejména v minulosti značně kontroverzní, nemusela by tato možnost být daleko od pravdy. Mnohem zajímavější situace by však nastala, pokud by informace byla skutečně pravdivá. V takovém případě by se jednalo o velmi závažnou zprávu, jejíž odhalení by znamenalo pro viníka obrovský problém.
A co by pro něj mohlo být jednodušší, než označit tuto zprávu za hoax a velmi snadno tak skrýt pravdu. V podstatě tak nastává jakási mediální válka, v níž jedna strana označuje zprávu za hoax, druhá strana ovšem garantuje její pravost. Jak ale prostý člověk rozezná, která strana má pravdu?
Známý server, HOAX.cz, zabývající se touto tematikou, uvádí jednoduché pravidlo, jak jednoduše rozeznat Hoax od důležité informace: „V praxi můžeme použít následující pravidlo: Jestliže zpráva obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, je to s největší pravděpodobností HOAX.“ Samozřejmě, že neplatí na 100 %, ale alespoň částečně se rozeznat dá.