Další dílo samozvané hvězdy českého hudebního nebe, hraběte de la Olive oil a seladona, který zřejmě kvůli pachu , o kterém jsme už informovali dříve, nemůže najít žádnou holku v Itálii natož tady, řádně probral a připravil bránici lidem na silvestrovský večer.
Jeho nový hudební počin totiž opravdu byl zveřejněný na serveru youtube, pouze den před ukončením roku 2012 a hned další den se zapsal do dějin hudby. Název této nízkorozpočtové sklady – S námi nezůstáváš sólo, po jejímu shlédnutí, evokuje potřebu spíše žít až do konce života osamoceně, aby se nedejbože „umělci a zpěváci“ z této skladby nevetřeli do života. Celá skladba, tak jak namyšlenost italského seladona, je „monumentální“ jak svou délkou, tak provedením. Délka písně 5:32 min. vás přikurtuje k židli už v prvních sekundách. Jestli jste pod vlivem nějaké omamné látky, dokážete se dokonce i proklikat k závěru, tak jako já. Špatná čeština s italským nádechem, špatný zpěv, špatný výběr hudby. Jednolitá masa o ničem, kde se střídají se svým projevem, evidentně vzdáleným od zpěvu, lidi celých 5 a půl minuty. Přeslazené texty o tom, jak je potřebné nebýt sám. Samota evidentně hraběti už leze někde z jiné části. Refrén písně se Vám po třetím zopakováním okamžitě znechutí a máte najednou pocit, že být sám je tá nejlepší volba na světe . Celá skladba připomíná hitovky společných písní superstar, ovšem ani zdaleka nepřipomíná skladbu, která se vám vryje do paměti v tom dobrém slav smyslu.
[hana-code-insert name=’strnky‘ /]
Umělci, co se tváří jako profesionálové v oboru, evidentně na sólovou dráhu nemají, právě proto se shlukují do podobných spolků a snaží se oslnit publikum. Tady bohužel kápli trošku vedle a spíše mají z ostudy kabát. Název písně jednoznačně pro tento klub sedí a budeme se těšit na další neskutečný zážitek. Osobně bych ráda prožila úsměvný den i 1.apríla.
Jak jsme se již jednou zmiňovali v článku o návratu tohoto poloboha v očích českých hrdliček do ČR, vyhrožoval nám už jednou…“ALE TED SE VRATIM A JEŠTĚ UVIDITE !!“. Opravdu jestli tohle je to, co jsme vidět museli, děkuji, že podobný zoufalec je Ital a nikoliv Čech. A to prosím hvězda typu Pojkarové a dalších je na tom evidentně lépe, jak duševně, tak vzhledem. Zpěvák, na kterého se Domenico Martucci snaží neustále hrát i za cenu propadu a maximální ostudy, tady bude zřejmě ještě dlouho. Jeho dřívější hudební počiny se dají komentovat jen s maximální možnou dávkou nutného humoru. Jinak by to neprožil ani jeden z nás.
[hana-code-insert name=’seznam text‘ /]
Samozřejmě jako správný umělec nezapomněl poděkovat lidem na svém facebook profilu.
zdroje: Youtube, Facebook, volně dostupné zdroje
[hana-code-insert name=’etarget‘ /]
